Živý vs. umělý vánoční stromek: Která možnost je ta „zelenější“?

Živé vánoční stromky, obvykle stálezelené jehličnany jako jedle, smrk nebo borovice, jsou udržitelnou plodinou, pěstovanou v přibližně devítiletých sklizňových cyklech. Za každý strom pokácený na Vánoční stromeček se vysadí jeden nebo více nových, což zajišťuje stálou obnovu zdroje. Ačkoli někteří považují kácení stromů na dekoraci za odlesňování, skutečné stromky jsou obnovitelnou a přírodní volbou, pokud jsou pěstovány a likvidovány zodpovědně.

Na druhou stranu, umělé vánoční stromky si získaly popularitu díky své znovupoužitelnosti a nenáročné údržbě. Jejich výroba však produkuje značné emise a nejsou biologicky rozložitelné, což vyvolává otázky ohledně jejich dlouhodobého dopadu na životní prostředí.

Ačkoli obě možnosti mají své kouzlo, ekologický dopad vaší volby by vás mohl překvapit. Odpověď spočívá v pochopení životního cyklu každé možnosti a způsobu, jakým je používáte a likvidujete. Pojďme se na to podívat podrobněji, zvážit výhody a nevýhody a určit, která možnost je pro vás ta ekologičtější volba.

Živé Vánoční stromky

Živé vánoční stromky jsou pro mnohé tradicí, která okouzluje svou vůní čerstvého jehličí a přirozeným estetickým vzhledem. Jejich dopad na životní prostředí však závisí na tom, jak jsou pěstovány, sklízeny a – co je nejdůležitější – likvidovány.

Existují tři hlavní typy přírodních vánočních stromků: 1. Seříznuté stromy bez kořenů, jednorázové, často recyklované na hnojivo. 2. Stromy s kořenovým balem, mohou přežít, pokud jsou pečlivě znovu zasazeny. 3. Stromky v květináči, mají největší šanci na přežití a lze je znovu zasadit, ale vysoké teploty v interiéru jim mohou uškodit.

Výhody:

• Biologicky rozložitelné: Přirozeně se rozkládají, aniž by zanechaly dlouhodobý odpad.
• Obnovitelný zdroj: Za každý sklizený stromek je na farmách vysazen nový.
• Absorpce CO₂: Při růstu, stromy fungují jako “zásobárny uhlíku”, absorbují CO₂ z atmosféry a ukládají ho ve svých kmenech, větvích a kořenech. I po sklizni si uložený uhlík uchovávají, a pokud jsou v květináči, mohou tento proces pokračovat i u vás doma.
• Podpora místních farmářů: Koupí živého stromu často podporujete místní zemědělství a ekonomiku.

Nevýhody:

• Krátká životnost, obvykle jednu sezónu.
• Doprava zvyšuje jejich uhlíkovou stopu, zejména pokud nejsou lokálně pěstovány.
• Některé farmy používají chemikálie, které mohou škodit životnímu prostředí.
• Nesprávná likvidace může přispět k emisím metanu.

Umělé Vánoční stromky

Umělé stromy si získaly oblibu díky své praktičnosti a odolnosti. Ačkoli jsou znovupoužitelné, jejich dlouhodobý dopad na životní prostředí vzbuzuje obavy.

Jak vznikly umělé vánoční stromky?

Historie umělých vánočních stromků sahá do 19. století v Německu, i když dřívější prototypy již existovaly. První umělé stromky byly vyráběny z husího peří barveného nazeleno, aby napodobily vzhled jehličnanů. Tyto „peříčkové stromky“ byly reakcí na rostoucí problém odlesňování v Německu, kde poptávka po živých stromech ohrožovala lesy.

V 80. letech 19. století se peříčkové stromy stávaly stále populárnějšími a rozšířily se do zahraničí. Nakonec si našly cestu až do Spojených států, kde se staly oblíbenými na počátku 20. století. Zajímavé je, že tradici používání živých vánočních stromků v USA předcházel jiný typ umělého stromku: dřevěné, do tvaru pyramidy řezané stromky osvětlené svíčkami, které byly vyvinuty v roce 1747 v Betlémě v Pensylvánii německou Moravskou církví.

Přechod k moderním umělým stromkům začal ve 30. letech 20. století, kdy se začaly vyrábět stromky z kartáčových štětin podobných těm, které se používají u toaletních kartáčů. V 50. a 60. letech se hliníkové stromky staly futuristickým trendem odrážejícím tehdejší fascinaci moderností.

Nakonec umělé vánoční stromky, jak je známe dnes, začaly získávat popularitu na konci 20. století. Vyrábějí se z materiálů jako PVC (polyvinylchlorid), což umožňuje jejich opakované použití a snadnou údržbu. Přestože se tyto stromky staly oblíbenými pro svou praktičnost, jejich dopad na životní prostředí v posledních letech vzbuzuje značné obavy.

Od barveného peří přes hliníkové až po PVC stromky se umělé stromky vyvíjely v souladu s kulturními trendy a praktickými potřebami, nabízející alternativu ke skutečným stromkům, ale zároveň vyvolávající debaty o udržitelnosti.

Vánoční stromek z husího peří

Výhody:

• Lze jej používat po mnoho let, což snižuje potřebu opakovaných nákupů.
• Z dlouhodobého hlediska je cenově výhodný.
• Nenáročná údržba – není potřeba zalévání ani uklízení opadaného jehličí.
• Vhodný pro alergiky citlivé na borovice nebo jiné přírodní materiály.

Nevýhody:

• Není biologicky rozložitelný, což vede k dlouhodobému znečištění planety
• Vysoká uhlíková stopa spojená s výrobou a přepravou.
• Vyrobený z toxických materiálů, jako je PVC, které při výrobě a likvidaci uvolňují škodlivé chemikálie.
• I při dlouhodobém používání nakonec skončí na skládce.

Tipy pro udržitelnost plastových stromků:

• Investujte do kvalitního stromku, který vydrží alespoň 10 let.
• Darujte nebo jinak využijte stromek, když ho již nepotřebujete.
• Vyberte stromky vyrobené z bezpečnějších plastů, jako je polyethylen (PE) nebo polypropylen (PP), namísto PVC.

Porozumění uhlíkové stopě Vánočních stromků

Uhlíková stopa představuje množství emisí a skleníkových plynů produkovaných lidskou činností, ať už při výrobě produktů nebo při každodenních aktivitách.

Podle britské organizace Carbon Trust má živý stromek, který je zodpovědně zlikvidován – například rozdrcený na mulč nebo zkompostován – relativně nízkou uhlíkovou stopu ve výši 3,5 kg CO₂. Pokud však stejný stromek skončí na skládce, jeho uhlíková stopa se zvýší na 16 kg CO₂, protože při rozkladu uvolňuje metan, skleníkový plyn, který je 30 krát silnější než CO₂.

Umělé stromky mají na druhou stranu podstatně vyšší počáteční uhlíkovou stopu, která činí v průměru 40 kg CO₂ na stromek v důsledku výroby a přepravy. Dlouhodobý dopad však lze zmírnit. Pokud je umělý stromek používán po dobu 10–12 let, jeho roční uhlíková stopa klesne na přibližně 3–4 kg CO₂ za rok, což je podobné jako u zodpovědně zlikvidovaného skutečného stromku.

Ačkoli se skutečné stromky mohou zdát ekologičtější díky přirozené absorpci CO₂ během růstu – většina 6–7 stop vysokých stromků roste přibližně 10 let a během této doby přispívá k produkci kyslíku – je tu háček. To, jak stromek zlikvidujete, je mnohem důležitější než to, odkud pochází nebo jak byl dopraven.

Jak správně naložit s živým vánočním stromkem po svátcích

Spálení stromku: Když spálíte jedli, veškerý CO₂ zachycený během jejího růstu se uvolní zpět do atmosféry, což může potenciálně přispět ke globálnímu oteplování. Tento proces je sice součástí cyklu biomasy – nový strom zachytí uvolněný CO₂, což ho činí zhruba „uhlíkově neutrálním“ – ale není to nejvíce ekologická možnost.

Spalování stromku doma ve dřevotopení, například v krbu nebo kamnech, je sice možné, ale dřevo z jedlí není efektivním zdrojem paliva. Místo uvolnění uloženého uhlíku zpět do atmosféry je lepší hledat alternativy, které minimalizují dopad na životní prostředí a uhlík uchovají.

Vyhození stromku: Odpad je jedinečně lidský koncept – příroda žádný odpad nevytváří, protože „zbytky“ jednoho procesu se stávají zdroji pro další. Likvidace vánočního stromku na skládce se může zdát jednoduchým řešením, ale není ani zdaleka ekologickým.

Pokud stromky skončí na skládce bez správného kompostování, rozkládají se za anaerobních podmínek, což vede ke kvašení. Tento proces uvolňuje metan (CH₄), skleníkový plyn s přibližně 80 krát větším oteplovacím potenciálem než oxid uhličitý během prvních 20 let v atmosféře. Podle Programu OSN pro životní prostředí je metan zodpovědný za zhruba jednu třetinu klimatické krize, což z jeho snížení činí zásadní ekologickou prioritu.

Vyhození stromku není jen škodlivé pro životní prostředí – je to také plýtvání cenným organickým materiálem, který by mohl být využit lépe. Jaká je tedy alternativa?

Rozdrťte ho na mulč: Aby se CO₂ zachycený vaším vánočním stromkem neuvolnil zpět do atmosféry, přeměňte ho na mulč. Mulčování spočívá v drcení rostlinného materiálu a jeho rozprostření na půdu, kde ji chrání, obohacuje o živiny a reguluje teplotu. Tato ekologická metoda umožňuje, aby se uhlík rozkládal pomalu, a zůstával tak uložený v půdě místo toho, aby se uvolňoval do vzduchu.

Chcete-li vytvořit mulč, rozdrťte stromek na kousky o velikosti přibližně 30–70 mm a smíchejte ho se zeleným materiálem, jako jsou bylinky nebo listí, pro vyváženost. Rozprostřete mulč kolem živých plotů, zahrad nebo květinových záhonů, aby zlepšil kvalitu půdy. Na rozdíl od rozšířeného mýtu mulč z jedle nebo borovice půdu neokyseluje. Nemáte-li vlastní drtič, mnoho půjčoven nabízí stroje vhodné pro tento účel. Mulčování je jednoduchý a udržitelný způsob, jak stromek znovu využít a prospět životnímu prostředí.

Zkompostujte ho: Další skvělou možností, jak stromek zlikvidovat, je kompostování. Kompostování má špatnou pověst kvůli zápachu, ale pokud se provádí správně, nemělo by zapáchat. Je nutné kompost pravidelně otáčet, aby měl dostatek kyslíku. Správně řízené kompostování je také vysoce udržitelný způsob, jak se vánočního stromku zbavit.

Verdikt

Nejudržitelnější volbou jsou stromky v květináči. Na rozdíl od pokácených stromků je lze po svátcích znovu zasadit a používat rok co rok. Ačkoli jen malé procento stromků přežije přesazení, ty, které ano, pokračují v růstu, pohlcují CO₂ a uvolňují kyslík. Při správné péči můžete zvýšit jejich šance na přežití, což z nich činí skvělou volbu pro ekologicky zodpovědné oslavy Vánoc.

Pokud již vlastníte umělý stromek, nejudržitelnější volbou je používat ho co nejdéle to lze. Až nastane čas jej vyměnit, zvažte darování místo likvidace, abyste prodloužili jeho životní cyklus.

Nejudržitelnější vánoční stromek je ten, který je vybrán a používán promyšleně. Ať už dáváte přednost skutečnému stromku nebo umělému, můžete tradici skloubit s udržitelností tím, že se rozhodnete informovaně.

Nezapomeňte, že váš vánoční stromek je jen jednou částí sváteční sezóny. Jiné aktivity, jako je cestování letadlem, nakupování a spotřeba jídla, mají mnohem větší dopad na životní prostředí. Ať už si vyberete jakýkoliv typ stromku, mějte na paměti širší prespektivu. Vyberte stromek, který odpovídá vašemu životnímu stylu, ctí rodinné tradice a především vám přináší radost během svátků.

Vánoční stromek pro náš ZEO domov

Po pečlivém zvážení všech faktů jsme se rozhodli pro živý stromek v květináči pro náš ZEO domov. Navíc jsme se rozhodli podpořit místní projekt Vánoční Jedlička s Budoucností.

Tento projekt je ideální pro ty, kteří chtějí přistupovat k Vánocům jinak – upřednostňují udržitelnost před dokonalostí. Výběrem stromku, který může přežít i po Vánocích, účastníci pomáhají zachovat pražské lesy pro budoucí generace. Od roku 2017 tento projekt nabízí ekologickou alternativu k jednorázovým vánočním stromkům v podobě jedliček v květináči.

Tyto tříleté sazenice jedle bělokoré, druhu přirozeně se vyskytujícího v českých lesích, jsou pěstovány speciálně pro přesazování. Ačkoli nemusí splňovat tradiční standardy „dokonalého“ vánočního stromku – často jsou popisovány jako „punkové“ – mají jednu obrovskou výhodu: po svátcích je můžete znovu zasadit na zahradě nebo na jaře při společné výsadbě v lese.

Více o projektu se dozvíte zde: https://lhmp.cz/mestske-lesy/vanocni-jedlicka-s-budoucnosti/.

Stromek obsahuje podrobné pokyny, jak se o něj správně starat, aby přežil zimu a prospíval v novém domově po přesazení. Doufáme, že se k nám na jaře při výsadbě přidáte!

Zde je naše ZEO jedlička ve své plné kráse – co na ni říkáte?

Šťastné zdobení a přejeme vám svátky plné radosti a udržitelnosti! 🎄